Královské město Slaný

Velvarská brána

Velvarská brána - poslední brána Slaného a jeden z několika málo zbytků opevnění vůbec. Podobně jako ostatní byla již součástí fortifikace města doby předhusitské (resp. konce 13. - začátku 15.století). Konkrétní zprávy o ní, jakož i o dalších, jsou známy až z roku 1443 v souvislosti s prodeji domů a usedlostí v jejím okolí. Za vlády Jiřího z Poděbrad byla obnovena. O tom by svědčilo její označení "nová brána" v roce 1453, ale i dokumenty další. Mimo jiné latinský nápis o dozoru dvou konšelů - Aleše Krejčího a Václava Noviky - nad stavbou věže na vnitřní zdi do náměstí, k němuž se patrně vztahuje letopočet 1461 nad třetím okénkem.

Na to, že věž byla dostavěna v 2.polovině 15.století by ukazovaly i zbytky její plastické výzdoby. Vedle připomenutých na straně do náměstí je ještě znak Čech a Moravy nad nápisem. Bohatší výzdoba se zachovala na straně ke klášteru. Hned pod římsou krovu je vytesán velký městský znak, pod nímž mezi okénky býval motiv z turnaje - dva koně (zakreslil ještě v roce 1870 A.Kirning). Ve středu nad obloukem vjezdu je umístěno 6 cechovních znaků (tkalcovský a prýmkařský, blíže neidentifikovaný, sladovnický, postřihačský, hrnčířský a kolářský). Nad nimi uprostřed se znovu opakuje znak Slaného, vlevo je erb pánů z Věžník, vpravo je místo prázdné. Na levém rohu brány sedí torso psa, pod římsou blízko něj je hlavička muže (snad bradáč - stavitel brány), ke kraji je též zbytek chrliče s podobou beránčí hlavy. Na bráně se rovněž nachází celá řada kameniských značek.

Velvarská brána se původně skládala z vlastní brány, předbraní s cimbuřím, mostu přes suchý příkop a byla chráněna po levé straně ve směru z Velvarského předměstí ještě baštou. Tato její pozdně gotická podoba z 2.poloviny 15.století zůstala nezměněna i v následujících stoletích. V 16.století brána několikrát vyhořela a byla opravována. Pozdější opravy a úpravy ji jen udržovaly, i když poněkud setřely její plastickou výzdobu a ráz. V roce 1795 na ní byl přenesen z vyhořelé radnice zvon zvaný "na poplach", jímž se potom zvonilo také odsouzencům vedeným tudy na popraviště. Před tím se zvon nazýval "na pokoj" a svolával městskou radu. Pochází z roku 1514, jak dokládá nápis: MCCCCCXIIII LETA OD NAROZENI PANA NASSEHO GEZISSE KRISTA. Zvon má v průměru 0,51m, na výšku 0,35m a váží 96kg.

Po zboření městských hradeb v souvislosti se stavbou litoměřické silnice bylo v letech 1823 - 1824 zbořeno její předbraní a usilovalo se i o zboření vlastní brány. Při opravě roku 1868 byl dán na makovici věže nový měděný kohout - symbol bdělosti a ostražitosti, který byl kopií původního z roku 1612. Poslední opravy brány proběhly na přelomu let 1993 - 1994.

Věž Velvarské brány je vysoká celkem 38m, přičemž její výška pod střechu činí 17,65m. Průjezd je dlouhý 8m, široký a vysoký 4,70m. Rozpětí oblouku při krajích měří 2,80m.

V prostorách Velvarské brány, která byla na podzim roku 1967 předána Vlastivědnému muzeu v Slaném, je umístěna speciální expozice fortifikace města.

Místnost v prvním patře zachycuje vývoj osídlení Slaného od pravěku do vzniku města (raný středověk, snad 13.století) a podává celkový pohled na fortifikaci města a její funkce. Slouží tomu doklady pravěké a středověké keramiky, kachlů s husitskými a rytířskými motivy ze Slánska a jeho okolí, husitských střel, kamenných koulí používaných jako střelivo apod. Hmotné doklady jsou doprovázeny fotografiemi z opevnění Slaného (dokumentována např. úloha kostela jako objektu opevnění města), jednotlivých dokumentů písemných (např. privilegium Jana Lucemburského z r.1336) a záběry plastické výzdoby Pražské brány (socha Jiřího z Poděbrad, znak Slaného). K orientaci slouží mapa opevnění.

Detailnímu pohledu na jednotlivé brány a bašty je věnováno druhé patro. Zde modely Pražské a Velvarské brány a Červené bašty doprovázejí fotosnímky archivních dokumentů a kreseb původních objektů. Některé jsou zde představeny v rekonstruované kresbě (např. fortna). O charakteru opevnění je možno si učinit představu z překresby Willenbergova pohledu na Slaný kolem roku 1602, jehož panorama je doprovázeno modelem opevnění.

Z Velvarské brány se naskýtá málo známý pohled na město, Slánskou horu a některé zbytky opevnění města ležící severovýchodně od ní, kde upoutá zvláště Černá bašta.